13. Porodnost
Při pohledu do minulosti a zkoumání starých matrik se před námi otevírá život předků, který je v ostrém kontrastu s dnešním standardem. Matriční záznamy odhalují rodiny s 8, 10 i 12 dětmi, ale zároveň vydávají svědectví o obrovských ztrátách a bolesti, které na ně neúprosně dopadaly.
V období před demografickým přechodem (asi do poloviny 19. století) byla porodnost extrémně vysoká. Příčin bylo několik, ale v prvé řadě za ni může neuvěřitelná novorozenecká a kojenecká úmrtnost. Odhaduje se, že asi 20-30 % dětí zemřelo před dosažením 1. roku života a dalších 10-20 % dětí nepřežilo rané dětství. Nebylo výjimkou, že matka porodila 10 dětí, ale dospělosti se dožily pouze 4. Další příčinou vysoké porodnosti byla chybějící a církví zavrhovaná antikoncepce (praktiky zabraňující početí). V minulosti potomci nepředstavovali jen pokračování rodu, ale od útlého věku fungovali jako nezbytná pracovní síla na polích a v hospodářství, nebo se stávali pokračovateli rodového řemesla a obchodu. Byli také jedinou „penzijní zárukou“ rodičů na stáří, kteří by jinak zůstali bez finančního zabezpečení. K poklesu porodnosti došlo až koncem 19. století, kdy zlepšení hygienických podmínek, objevy v medicíně a zvýšení životní úrovně vedly k významnému omezení dětské úmrtnosti.
Věk, ve kterém matky přiváděly děti na svět, prošel během několika staletí radikální proměnou. Zatímco naši předci měli reprodukční období roztažené přes velkou část dospělého života, dnes mladí lidé plánují rodičovství do kratšího a pozdějšího časového úseku. Dodnes panuje mýtus, že v minulosti se ženy vdávaly a měly děti běžně v 15 nebo 16 letech, což se ale nezakládá na pravdě. Aby se mladý pár mohl vzít a založit rodinu, musel být schopen se ekonomicky uživit (hospodařit nebo provozovat řemeslo). Proto se běžní lidé brali často až mezi 20. a 28. rokem života. Výjimku můžeme nalézt u šlechtických rodů, kde „dětské sňatky“ byly běžné z dynastických důvodů. Obyčejné ženy rodily 1. dítě po 20. roce a poslední ve 40 až 45 letech. Časový rozestup mezi narozením jednotlivých dětí býval 1-2 roky. Pokud se děti narodily asi rok po sobě, znamenalo to, že předchozí dítě brzy po porodu zemřelo. V matrikách často nacházíme případy, kdy rodiče dali novorozenému dítěti jméno po starším sourozenci, který nedávno zemřel. Plné kojení přirozeně chránilo matku před dalším těhotenstvím, takže rozestup mezi přeživšími dětmi byl kolem 2 let.
Zkoušeli jste si někdy představit, jak doopravdy žili vaši předkové? Minulost našich rodin nebyla jen černobílá, byla plná nejen každodenních radostí, ale i tvrdých zkoušek, vysoké dětské úmrtnosti a nečekaných životních zvratů. Víte, jaká tajemství skrývá vaše krevní linie? Kolik dětí se vašim předkům skutečně narodilo a kolik z nich se dožilo dospělosti? V jakém věku vaše prababičky zakládaly rodiny a jakým výzvám tehdy čelily? Svěřte pátrání po svých kořenech profesionálovi! Ráda sestavím váš vývod předků (rodokmen) a proměním suchá data z archivů ve strhující příběh vaší rodiny. Získáte přehled nejen s přesnými jmény a letopočty, ale i hlubší vhled do toho, kým vaši předkové byli a jak žili.
Akční nabídka: 4generační vývod (rodokmen) s 15 přímými předky za cenu 4485 Kč + sourozenci zdarma u každého přímého předka. Individuální bezplatná konzultace je možná přes mého webového asistenta nebo kontaktní formulář na www.rodokmeny-schneider.cz .
Kateřina Schneiderová
