Jména předků

V minulosti nebylo nutné používat složité identifikační údaje osob jako dnes. Lidé se v malých komunitách vzájemně znali a k označení člověka stačilo jen jeho křestní jméno. Příjmení vznikla až mnohem později. Původně šlo o takzvaná příjmí (doplňující přezdívky), které nebyly dědičné a sloužily třeba k odlišení jednoho Jana od druhého. Změna přišla s postupným nárůstem populace, stěhováním do měst a rozvojem státní správy. V roce 1786 vydal Josef II. patent přikazující používání stálého a dědičného rodového jména. A to proto, že panovníci potřebovali pravidelně a cíleně vybírat daně, verbovat vojáky a vést evidenci majetku.

Křestní jméno novorozence se potvrzovalo při křtu. Děti byly pojmenovávány nejen z rodové tradice, ale i po světcích či kmotrech, kteří jim měli být v životě vzorem. Často se také volilo jméno svatého, který měl svátek kolem data narození dítěte. Předci totiž chápali čas jinak než my v současnosti a křestní jméno jim tak umožnilo odhadnout přibližný den jejich narození. Žádné dokumenty o křtu se vydávaly. Křestní list farář vypsal pouze před svatbou nebo k žádosti o přijetí do učení nebo nástupu vojenské služby. V časech obrovské dětské úmrtnosti se též dávalo dítěti jméno po mrtvém sourozenci. Rodiče věřili, že tímto způsobem svého dalšího potomka ochrání od zlých duchů a on se dožije dospělosti. I v minulosti výběr křestních jmen závisel na jejich oblíbenosti. Mezi módní dívčí jména se řadila Anna, Rozina, Marie, Kateřina nebo Dorota. Mezi chlapeckými jmény vynikal Jan, František, Václav, Josef či Vojtěch.

Příjmení vznikala podle určitých charakteristik dané osoby. Buď to bylo podle fyzických nebo povahových rysů (Veselý, Zrzavý, Kulhánek), podle povolání (Kovář, Švec, Krejčí), podle původu a místa bydliště (Pražák, Novotný, Němec), podle křestního jména otce (Kuboušek, Petr, Matějovský) nebo podle zvířat a přírody (Myšák, Sokol, Dubenský). Vzhledem k silnému německému vlivu bylo obvyklé česky znějící křestní jména a příjmení poněmčovat. Při hledání v matrikách můžete zjistit, že původní příjmení předků znělo Krejčí, které bylo posléze poněmčeno na Schneider.

Obecná historie příjmení je fascinující, ale teprve objevování Vašich vlastních kořenů dává těmto střípkům minulosti skutečný smysl. Jaký osud se skrývá právě za Vaším rodovým jménem? Kým byli Vaši předkové, jaké řemeslo ovládali a odkud pocházeli? Nedovolte, aby historie Vaší rodiny zapadla v čase. Proměňte otazníky v konkrétní lidské osudy a nechte si sestavit profesionální rodokmen na míru. Objevte své předky a začněte svou cestu do minulosti ještě dnes na www.rodokmeny-schneider.cz .