Genetický chimérismus

Pod označením chiméra se rozumí organismus, ve kterém se nachází dvě (nebo více) populací buněk s odlišnou DNA. Název chiméra pochází z řecké mytologie a označuje bájnou nestvůru složenou z částí těl lva, kozy a hada. Chimérismus způsobuje problémy v právní a lékařské praxi (při testech určování otcovství či mateřství) a také v kriminalistice a forenzní genetice.

Chimérismus představuje vzácný genetický jev, který je zjistitelný až otestováním DNA v laboratoři. Výsledkem je zjištění, že orgány a tkáně testovaného člověka v sobě nesou odlišnou genetickou výbavu. Například krev testovaného obsahuje jednu DNA, zatímco kůže nebo reprodukční orgány mají odlišnou DNA. Většina lidí s vrozeným chimérismem o své unikátní genetické výbavě neví a netrpí ani žádnými zdravotními komplikacemi. Navenek se chimérismus u živočichů projevuje odlišným zbarvením očí (například je jedno oko modré a druhé zelené) nebo různě pigmentovanými pruhy kůže.

Příčiny vzniku chimérismu jsou tři. Buď vzniká v průběhu těhotenství vniknutím buněk plodu do těla matky, v kterém přetrvávají i desítky let, nebo naopak buňky matky přejdou do plodu. Další možnost vzniku chimérismu nastává v rané fázi těhotenství, kdy dvě vajíčka oplodní dvě různé spermie a embrya poté splynou v jedno. V dnešní době se často vyskytuje transplantační (umělý) chimérismus. Pacient přijme krvetvorné buňky dárce a po zbytek života tak v jeho krvi koluje DNA dárce, zatímco zbytek tkání v těle má jeho vlastní DNA.