Záhada rodu Romanovců

Pád dynastie Romanovců a následné vyvraždění carské rodiny v červenci 1918 představují jednu z nejtemnějších kapitol moderních dějin. Po dlouhá desetiletí byl osud cara Mikuláše II., jeho manželky a pěti dětí zahalen pavučinou tajemství, sovětských dezinformací a legend o zázračném přežití. Trvalo téměř celé století, než byla tato historická záhada s definitivní platností rozřešena. Odhalení tajných masových hrobů v letech 1979 a 2007 bylo pro badatele pouze prvním krokem k pravdě. Tím skutečným průlomem, který umlčel veškeré pochybnosti a vyvrátil letité mýty, se stala moderní forenzní genetika. Následující text vás provede nejen událostmi oné osudné noci, ale i fascinujícím vědeckým pátráním, které nakonec vrátilo obětem jejich identitu.

Knihou N. A. Sokolova – Zavraždění carské rodiny, která popisuje tragický osud rodu Romanovců, se zabývaly v srpnu 1926 Důstojnické listy. Zkáza rodu Romanovců se začala psát už v březnu 1917, kdy se car Mikuláš II. pod tlakem okolností vzdal trůnu. S úzkostí v očích sledoval, jak se kolem jeho milovaných stahuje smyčka. V srpnu toho roku byli odvezeni do Tobolska a zdálo se, že jim bude dopřáno dožít v tichém ústraní. Ale jakmile se moci chopili bolševici, iluze bezpečí se rozplynula. V květnu 1918 byl car s celou rodinou a částí družiny přesunut do Jekatěrinburgu. V noci z 16. na 17. července komisař Čeky Jakov Jurovskij s 10 čekisty nic netušící rodinu shromáždili v chladné suterénní místnosti. Car s tváří strhanou vyčerpáním svíral v náručí svého těžce nemocného syna careviče Alexeje. Komisař přistoupil blíž a ledovým hlasem rychle přečetl rozsudek smrti. Zbraně v rukou popravčí čety okamžitě obživly a sklep se proměnil v peklo. Kdo nepadl pod přívalem kulek, toho kati bez milosti dorazili bajonety a pažbami pušek. V několika minutách bylo po všem. Aby vrahové zametli stopy svého hrůzného činu, odvezli bezvládná těla pod rouškou noci k opuštěné šachtě. Tam mrtvé polili kyselinou, zapálili a zbytky svrhli do temné hlubiny. Mysleli si, že pravda shoří spolu s těly. Krvavé představení však ještě neskončilo. O den později v nedalekém Alapajevsku se odehrál další děsivý akt této tragédie. Zbylí členové rodiny Romanovců byli nahnáni k hluboké důlní šachtě. Jen jedna z velkokněžen byla milosrdně zastřelena. Ostatní byli zaživa, do naprosté tmy a hrůzy, vrženi na dno propasti. Za padajícími těly vhodili vrahové granáty. Ozbrojený teror tak definitivně pohřbil slávu ruského impéria v hlubokých uralských lesích.

Vědci v březnu 2017 na webových stránkách MUNI přiblížili veřejnosti, jakým způsobem probíhala identifikace nalezených kosterních pozůstatků. K odhalení pravdy o konci dynastie Romanovců museli výzkumníci z Masarykovy univerzity povolat na pomoc neviditelného, leč neomylného svědka – samotnou DNA. Fascinující pátrání napříč staletími a královskými dvory se opřelo o mitochondriální DNA (mtDNA), neúprosnou genetickou stopu dědící se výhradně v ženské linii. Skrze krev britské královny Viktorie se tak pomyslně protnul osud zavražděné carevny Alexandry s princem Filipem, manželem britské královny. Identitu samotného cara Mikuláše II. potvrdila nejen dokonalá shoda s jeho bratrem Georgiem Romanovem (mtDNA byla získána z jeho pozůstatků), ale i mužský chromozom Y. Chromozom Y mají pouze muži a dědí se tak v otcovské linii (více čtěte v minulém článku). V tomto případě byla prokázána shoda chromozomu Y cara Mikuláše II. s chromozomem Y žijícího Andrewa Romanova, jejichž společným mužským předkem byl car Mikuláš I. Skutečným vrcholem v pátrání se stala zakrvácená košile – němá svědkyně dávného atentátu na cara v Japonsku. Z této více než sto let staré zaschlé krve dokázali experti izolovat vzorek a přímo jej porovnat s genetickým profilem zubu z lebky cara. Nekompromisní řeč genů nakonec potvrdila i identitu všech pěti dětí a s jistotou prokázala jejich pokrevní pouto s carem a carevnou. Díky tomuto mistrovskému triumfu vědy mohla být poslední ruská carská rodina po letech temnoty konečně uložena k věčnému spánku se všemi náležitými poctami.

Příběh carské rodiny Romanovců nám dokazuje neuvěřitelnou sílu, jakou má spojení pečlivého historického bádání a moderní vědy. Ukazuje nám, že žádný osud nemusí zůstat navždy zapomenut. Zatímco experti odkrývali spletitá tajemství dávných panovníků, vy máte jedinečnou možnost odhalit fascinující osudy vaší vlastní rodiny. Každý rod má svůj příběh plný dramat, úspěchů, lásek i tajemství. Nečekejte, až se informace o vašich předcích ztratí v propadlišti dějin. Stopy minulosti vedou přímo k vám a my víme, jak je správně číst. Začněte své vlastní historické pátrání ještě dnes. Navštivte www.rodokmeny-schneider.cz a objevte, kým skutečně jste!